020-021 František Alois Soukup: Tyršova idea národní armády (prosinec, sešit č. 21-22)

Detailní popis produktu

Znovudobytím samostatnosti octl se národ československý tváří v tvář nové pro něho otázce – otázce vojenské. Byla to skutečně otázka nová. Stará vojenská sláva českých zbraní zanikla s husitstvím. „Táboři čelili celé Evropě, desetkráte rozprášili davy německé a s vítězným kalichem prošli od moře Baltského k Norimberku, od Visly k Dunaji.“ Co bylo dále, bylo buď jen žoldnéřství nebo služba cizím zájmům. „Habsburkové měli jen jednu myšlenku: zahladit tuto slávu, zničit tuto vzdělanost, potlačit tento jazyk, jenž první přinesl užaslému světu některé z nejšlechetnějších projevů moderního myšlení.“ Národ ztratil zájem na armádě, která byla prostředkem dynastie k jeho potlačení. Nebylo tedy v jeho prospěchu, aby vzkvétala. Poměr národa k ní byl – odpor. Teprve když válečná marseillaisa zazněla celým světem, nastalo i u nás vzkříšení. Po prvních buditelích, kteří jen snili o staré slávě národa, přišli noví, kteří se už odvažují mysliti na vlastní armádu. Hnutí nabývá konkrétních forem v mezích všeobecného boje proti absolutismu a za demokracii; výrazu se jí dostává v národních gardách, jež mají vystřídati císařské armády.

Ale právě gardy ukazují omyl celého hnutí: mají ideál – a to vysoký! – mají i dost lidí, ale nemají vojenského výcviku, vojenského ducha. Proto byly potlačeny a s nimi demokracie. Byly potlačeny armádou, jež měla vojenského ducha, výcvik, kázeň – prostě armádou školenou. Zánikem gard nezanikla však myšlenka národního vojska. Vojenské otázky byly u nás řešeny dvojím směrem. Většina obyvatelstva stála na stanovisku prosté negace. Ale byli lidé, kteří přemýšleli o tom, že pro osvobození národa jest nutná vlastní armáda. Havlíček i Palacký se staví k otázce vojenské již pozitivně. Ale přichází bohatýr, jenž myšlenku uvádí ve skutek. Je to Miroslav Tyrš. Od prvopočátku se snaží v sokolstvu, jehož je zakladatelem a ideovým vůdcem, zavésti brannou organizaci. Název „národní vojsko“ zdomácňuje. Po Tyršovi není již otázka brannosti náležitě zdůrazňována, ale vědomí „národního vojska“ nemizí. 

Miroslav Tyrš se narodil jako Friedrich Emanuel Tirsch 17. září 1832 v Děčíně. Byl českým národním obrozencem německého původu, kritikem, historikem umění, estetikem a univerzitním pedagogem. Spolu s Jindřichem Fügnerem se podílel na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola. Je au-torem českého tělocvičného názvosloví. Tragicky zahynul 8. srpna 1884 poblíž rakouského města Ötz.