014b V. V. Žirinovskij: Poslední výpad na jih. Vlastní životopis ruského nacionalisty (ekniha)

Kód: 1301
Tip
Neohodnoceno
80 Kč
Skladem (>5 ks)

Vladimir V. Žirinovskij
POSLEDNÍ VÝPAD NA JIH 
Vlastní životopis ruského nacionalisty
Myšlenky o politické budoucnosti Ruska

Vydalo jako svou 25. publikaci nakladatelství Adam Benjamin Bartoš
v Praze v březnuu 2019
Vychází jako sešit č. 14 edice Národovecká knihovnička

Text: Vladimir Volfovič Žirinovskij, 1993
Překlad: RNDr. Jiří Šoler, CSc., 1993
Obálka a sazba: Adam B. Bartoš

ISBN 978-80-88302-04-9
ISBN 978-80-88302-05-6 (.pdf)
ISBN 978-80-88302-06-3 (.epub)
ISBN 978-80-88302-07-0 (.mobi)

brožovaná, formát A5, vazba V2, 72 stran

Detailní informace

Detailní popis produktu

Vladimir Volfovič Žirinovskij, široce známá politická osobnost Ruska, se narodil 25. dubna 1946 v Alma-Atě. Jak sám říká – „ve městě, které se kdysi jmenovalo Věrnyj a bylo založeno v roce 1854 ruskými kozáky. To město založili ruští lidé. Proto mohu právem tvrdit, že jsem se narodil v Rusku mezi Rusy, v dvoupodlažním domě, kde žili pouze Rusové, i v celém městě byli zejména Rusové. Proto jsem se vždy pokládal za Rusa jako syn ruské matky, Aleksandry Pavlovny Žirinovské, rozené Makarovové.” Jako svého otce dříve ve svých životopisech uváděl Volfa Andrejeviče Žirinovského, jde ale o kombinaci jmen dvou různých osob: Vladimira Andrejeviče Žirinovského, jednoho z jeho nevlastních otců, a biologického otce Volfa Isaakoviče Edelštejna. Volf Isaakovič odcestoval ze Sovětského svazu v den synových narozenin. Zemřel v Izraeli v roce 1983. Syn tedy svého skutečného otce nepoznal. Avšak upozorňuje: „Mám ruské jméno Vladimir, i když se můj otec jmenoval Volf, tak to bylo zapsáno v otcově matrice. Avšak matka mu prostě říkala „Voloďo”, a tak by bylo jednodušší, kdybych se jmenoval Vladimir Vladimirovič, ale kvůli byrokracii jsem Vladimir Volfovič. Jsem hrdý na své druhé jméno, protože je to jméno mého otce, i když není pro ruské ucho příliš obvyklé.”

V. V. Žirinovskij ukončil v r. 1970 studium Institutu zemí Asie a Afriky a v r. 1977 právnickou fakultu MGU. Je odborníkem na problémy Asie, Zakavkazí a Blízkého východu. Sloužil jako důstojník štábu Zakavkazského vojenského okruhu, pracoval ve Vysoké škole odborů, v Zahraničním právnickém odboru Ministerstva spravedlnosti, byl v čele právnického odboru nakladatelství Mir. Doktorát z filosofie získal v roce 1998 v MGU disertací na téma Minulost, přítomnost a budoucnost ruského národa. V roce 1990 založil a dodnes zůstává předsedou Liberálně demokratické strany Ruska – LDPR. Mnohokrát byl zvolen poslancem ruské Státní dumy. Čtyřikrát se jako kandidát účastnil voleb na post prezidenta Ruské federace. Je ženatý, má syna a vnuky, dva bratry a tři sestry.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: